Mobirise

HISTORIE TENISU V ČERNOŠICÍCH

Za výbor Tenisového klubu v Černošicích Hynek Trnka

Počátky tenisu v Černošicích byly zaznamenány velice brzy. Doložené zprávy jsou však až z roku 1908, kdy se hrálo na pozemku, kde stojí nyní rodinný dům „Lovrana“, tj. na cestě k lávce, která vedla přes řeku.

První oficiální tenisový klub vznikla v roce 1912 a to LTC Černošice. Tenis se hrál na dvou dvorcích, v nynější Sadové ulici, kde nyní stojí dům a chata rodiny Duchových. Ze známých zakladatelů můžeme jmenovat p. Weise a MUDr. Duchka.

Tento tenisový klub však během první světové války nevyvíjel činnost. Po roce 1918 byl ustanoven tenisový klub v rámci nově založeného SK Černošce, kde se mimo tenisu hlavně hrála kopaná a dívčí házená. Ze známých hráček zde hrály sestry Boučkovi, dále sestry Veselé, pí. Steinwaldová, Horáková, Dvořáková a další. 

Část členů kolem roku 1925 založila nový tenisový klub na pozemcích „ U Ptáčníků“ pod názvem ČLTK Černošice. Do tohoto nově vzniklého klubu přešla většina členstva středního věku, a kteří byly současně hráči ČLTK Štvanice. V té době tvořili špičku hráčů v první republice. Zde se hrálo na dvou písčitých dvorcích a jednom hliněném, který byl později rovněž změněn na písčitý.

Na těchto kurtech byly každoročně pořádány turnaje s hráči pražských tenisových klubů. Ze známých hráčů se pravidelně zúčastňovali: Jan Koželuh, Sláva Žemla, Ing Havelka, ing. Ardelt, Stejskal, Rodizanko, Krásný, Zadák, Mimi a Jarda Frolichové. Z žen Lobkovicová, Zorka Černá-Solnařová, která svého času byla druhá na mistrovství republiky. 

Nutno ještě připomenout, že ing. Karel Ardelt byl roku 1922 mistrem republiky ve dvouhře. Byl to on, který jako první sepsal a vydal knihu, kde byly popsány všechny údery i pojetí hry a dále různé taktiky a pojetí hry. On také první propagoval a dokázal význam odrazové stěny a byl uznávaným tenisovým teoretikem.

ČLTK zanikl po druhé světové válce. Někteří z členů zemřeli, jiní zůstali v cizině, kam za protektorátu emigrovali. Nebylo zde mladých hráčů, a tak na místě dvorců bylo zřízeno zelinářství pana Holubovského. Ještě několik let potom, bylo zbylé oplocení, jedinou známkou toho, že zde byl tenisový klub, kde se konaly turnaje, které trvaly i celý týden. A to se před hlavním turnajem se hrály ještě turnaje handicapové a to jak ve dvouhrách, tak i ve čtyřhrách. 

Tenis v Černošicích měl po odchodu větší části členstva do ČLTK Černošice mimo svého předsedy MUDr. Emanuela Duchka a jednatele Pepy Balounka jen řadu mladých začínajících a především nadšených hráčů, kteří pomalu tenisově rostli a z nichž se pak v krátké době stali hráči dobré úrovně. Byli to Gustav Hynek, Jarda Bouček, Jůla Horák, Anežka Boučková a její sestra Jiřina.

V letech 1918–1938 bylo v Černošicích deset soukromých dvorců a to dva v penzionu Steinmar, dva u plovárny u Kříže v Dolních Mokropsech, jeden u Reivaldů, u Suchánků, u Šlágrů atd. Tyto dvorce postupně zanikly. Přežily pouze dva dvorce u Křížů a v provozu byl ještě před několika lety dvorec u Reinvaldů-Zacpálků. 

Tenis, který se hrál na dvorcích v Dolních Černošicích za plovárnou, měl vždy štěstí na vedení. Proto, když náhle zemřel dlouholetý předseda MUDr. Emanuel Duchek, převzal jeho funkci další nadšenec bílého sportu MUDr. Leopold Drtina, který s mladým Standou Vávrou jako pokladníkem a jednatelem Pepou Balounkem vedli po řadu let černošický tenis. MUDr. Drtina se stal později předsedou LTC Praha Letná.

V Černošcích se hrál vždy dobrý tenis a tato tradice se zachovala až do dnešní doby. V době před druhou světovou válkou vynikla ještě mimo výše jmenovaných sester Boučkových Zdeňka Drtinová, akademická mistryně Evropy na mistrovství, které se hrálo v Budapešti. 

V době, před druhou světovou válkou se starali o mládež Karel Bartůšek a Jůla Horák, svérázná osoba, samouk, který v zimě trénoval na veletrzích na krytých písčitých dvorcích. V Praze vyhrál též turnaj trenérů prvé republiky. 

Současně, kdy byl založen SK Černošice, byla kopaná hlavním sportem nejen ve městě, ale téměř na každé vesnici. Proto i mladí tenisté hráli každý den mimo tenis i kopanou. Založili si vlastní jedenáctku „Wimbledon“ a hráli s fotbalovými kluby, firemními jedenáctkami, i s jedenáctkami tenisových kubů, jako například I. ČLTK Štvanice, který na hřišti v Černošicích nastoupil s druhým hráčem – reprezentantem v Davisově poháru Hechtlem. 

Mladí tenisté vydávali též periodický časopis, který měl název jako jejich fotbalová jedenáctka. Jeho prostřednictvím byli černošičtí sportovci informováni o úspěších či nezdarech jak ve fotbale, tak i v tenise. Časopis si rozmnožovali sami, a to nejdříve u Vávrů, pak u Braunů, kde byla redakce, až do zániku časopisu. Jeho redaktorem byl Kája Braun, který spolu s Jardou Borovským byl hlavním tvůrcem tohoto časopisu. Je škoda, že jen několik starých členů možná vlastní kompletní ročníky. V nich je kus historie černošického tenisu i kopané.

Po stránce sportovního i kulturního vyžití byla činnost tenisového klubu v letech 1918-1938 bohatá, a to i ještě krátce po roce 1945.

V době první republiky kvetlo ochotnické divadlo ve všech spolcích, které byly v obci, ať to byli hasiči, baráčníci, Sokol, nebo SK Černošice (v rámci okrašlovacího spolku). Zde hráli zkušení ochotníci jako Dr. Duchek, pí. Duchová, dámy Plocová, Krůtová, Pepa Balounek a další. Později to byla mladá nastupující generace v čele s Ferdou Krůtou, hercem divadla E. F. Buriana, Ottou Duchem a dalšími. 

V letech 1925–1938 mladí z tenisového oddílu pořádali každý rok „Wimbledon revue“, kterou tvořil Jarda Bičovský, zvaný Bič, uměleckým jménem Jan Čamba. Hudbu v duchu Jaroslava Ježka a dalších dobových šlágrů aplikoval ke hře Milda Chodounský, které doplňoval Kája Braun. Ten také obstaral výpravu.

Druhá světová válka zabrzdila nejen společenský život, ale život tenisový. Ve chvíli kdy nebyly tenisové míče, tenisový život umlkl.

Po roce 1945 se však sportovní život rozběhl, a to i oživením všech nejen sportovních tradic. V roce 1949 během konání Wimbledonské revue pod názvem „U Kulhavých straší“ došlo k jakési události, která negativně ovlivnila další chod klubu. Bohužel přesný popis neznáme. Velký ohlas, který tento karneval vyvolal, měl i příslušnou odezvu a to nejenom u členů klubu, ale především u zástupců Národní fronty v obci, kteří rozhodli o dočasném ukončení činnosti tenisového klubu.

Opakovala se situace po konci druhé světové války, kdy místo tenisových míčů létal na dvorcích hmyz, a kurty zarůstaly trávou. 

Na začátku roku 1951 přišlo několik mladých chlapců za panem Kobranovem, že by se rádi naučili hrát tenis. Oleg nelenil a postupně začal obnovovat kurt. Jeho příklad strhl ostatní, jako Jirku Pokorného, Láďu Maška a další. Tenisové kurty pomalu ožívaly.

Po zapojení klubu do TJ. Sokol Černošice se tenis stává pomalu jedním z největších oddílů Tělovýchovné jednoty. Pomalu roste kádr hráčů a dobrovolných pracovníků a po překonání různých potíží, jako je téměř pravidelné zaplavování dvorců povodní dochází k postupné obnově klubu. Stará klubovna byla obnovena a upravena, byly zřízeny skříňky pro členy, byla vystavěna odrazová stěna. To vše bylo vybudováno poměrně v krátké době v rozpětí let 1969–1977 vlastními silami. 

V dalších letech byly svépomocí vybudovány sprchy a strojovna pro čerpadlo u fotbalových kabin, které nahradily dřevěnou ohradu se sprchou, kde se voda se sprchou, kde se voda k mytí ohřívala sluncem v sudech. Rovněž došlo k dobudování dvorce č. 4.

V roce 1990 došlo k oddělení členů Tělovýchovné jednoty Sokol a vzniku sportovního sdružení hráčů kopané, hokeje a tenisu pod jménem Sportovní klub Černošice. V tomto roce dochází k prvním kontaktům s původními majiteli Boučkovými-Sémanskými, kteří uplatňují svoje majetkové nároky na část námi užívaných pozemků. 

Od roku 1991 dochází k uzavření družby s francouzským klubem La Chapelle st. Mesmin.

Oba kluby se vzájemně několikrát navštívily a sehrály vyrovnaná tenisová utkání. Bohužel však po čase zanikla. V této době byla vyvinuta značná aktivita v pořádání turnajů, kdy jich klub pořádal až pět pro všechny věkové kategorie. 

Velkým úspěchem bylo vybudování nových sprch a WC přímo u klubovny v letech 1991–1992 a doplnění buněk pro správce a občerstvení.

V letech 1998 došlo k úplné rekonstrukci elektrických rozvodů v klubovně a dobudování betonové zídky za dvorci č. 1–3. Protože se nepodařilo uzavřít dohodu o vyrovnání majetkoprávních vztahů, došlo v letech 1997–1998 ke snížení dalších investic a to z nutnosti vytvoření nutné finanční rezervy. Bohužel se nepodařilo najít významného sponzora, který by pomohl majetkoprávní vztahy dořešit.

Po úmrtí JUDr. Jana Křečana, který po dlouhá léta pracoval ve výboru klubu a neúnavně se věnoval výchově mladých tenistů, došlo k částečnému výpadku péče o mládež.

Samotný Jirka Pokorný, starší, nemohl sám stačit na trénování všech tenisových zájemců. V roce 1998 došlo k dohodě s Pavlem Václavkem, kterého však v roce 2002 nahradil Tomáš Frýda.


© 2018 Tenisový klub Černošice, z.s.
IČ: 02235862
Fügnerova 1244
252 28  Černošice

Kontakt:

tel. správce: 724 254 085